Logo webu
Láká tě studium na Unicorn University? Přihlas se na den otevřených dveří a zjisti více informací.

Marek Vamberský: Od studenta k marketing managerovi – co vás naučí škola a co až praxe

V tomto dílu podcastu Unicorn University si povídáme s Markem Vamberským, marketing managerem Unicorn Vysoké školy a absolventem bakalářského programu Business Management. S marketingem začínal už během studia, zkušenosti získával také v HR týmu společnosti Unicorn a postupně se od asistentské role dostal až k vedení marketingové komunikace školy.
Marek Vamberský | Unicorn University Podcast

O čem je tento díl?

✔ Jak se Marek dostal od studia Business Managementu k marketingu
✔ Co mu studium dalo do reálné pracovní praxe
✔ Proč se vyplatí získávat pracovní zkušenosti už během školy
✔ Jak se změnil marketing a jakou roli v něm dnes hraje AI
✔ Proč jsou vedle odborných znalostí důležité adaptabilita a soft skills
✔ S jakými předsudky se stále potýkají soukromé vysoké školy
✔ Co podle Marka nejlépe ukazuje skutečnou kvalitu školy
✔ Co by měli uchazeči zvážit při výběru vysoké školy

Dnešním hostem je Marek Vamberský, marketing manažer Unicorn Vysoké školy a absolvent bakalářského programu Business Management. Marek začínal s marketingem už během studia. Zkušenosti získával v HR týmu společnost Unicorn. Dnes tak propojuje pohled absolventa, marketéra i člověka, který rozumí mladým lidem na začátku své kariéry. Marku, vítej.
Ahoj.
Když se dneska ohlédneš zpátky, proč sis právě tehdy vybral Business Management na Unicorn Vysoké škole?

Moje rozhodnutí vyplynulo z mé dosavadní zkušenosti. Chodil jsem na Střední hotelovou školu v Poděbradech, pohyboval se v gastronomii, absolvoval stáže ve Švýcarsku, pracoval v Londýně a po maturitě odletěl na rok do Kanady. Tam se mi dařilo, měl jsem kariérní růst a dělal kuchaře v hotelové restauraci The Kake v národním parku Banff v Albertě. Byla to krásná práce, ale v průběhu času jsem zjistil, že v gastronomii už pokračovat nechci. Nechtěl jsem být v práci od nevidím do nevidím, být pořád na nohách, mít volno v úterý a ve středu a nemít volné víkendy s kamarády, protože nejsem úplně „party animal“. Zjistil jsem, že by mi vyhovovalo klasické kancelářské fungování od 9 do 5, sedět u počítače ve vysokopodlažní budově a něco vymýšlet.

V mé rodině nemáme vysokoškolské vzdělání, takže jsem si vůbec nebyl jistý, zda vysokou školu zvládnu. Hledal jsem obor, kde bych navázal na základy ze střední školy – marketing, management a účetnictví. Našel jsem VŠE a Unicorn (v té době ještě College). VŠE na mě působila jako hromadná škola se stovkami studentů v přednáškových sálech, kdežto Unicorn College nabízela menší pracovní skupiny, menší třídy a užší komunikaci s lektory a učiteli. Navíc měla marketingovou kampaň postavenou na absolventském prstenu, což mě jako člověka, který si potrpí na šperky a hodinky, hodně motivovalo. Výhodou byl i online pohovor z Kanady.

Beru to jako rizikovou investici – chtěl jsem si to zkusit na první rok s tím, že pokud to nebude pro mě, nebudu pokračovat. Chtěl jsem ekonomické a manažerské vzdělání, což mi škola nabídla. Paradoxem bylo, že až po nástupu do prvního ročníku jsem zjistil, že Unicorn College je primárně IT škola. Matiku jsem sice musel dohnat, ale více než 90 % studentů tvořili ajťáci, se kterými jsem do té doby nepřišel do kontaktu, což pro mě byla obrovská zkušenost.

Věděl jsi už během studia, že chceš směřovat do marketingu, nebo se tvoje cesta vyvíjela postupně?

Vyvíjelo se to postupně. Věděl jsem, že jsem dobrý číšník, protože jsem dokázal lidem prodat nealkoholické Cuba Libre, i když jsem neměl colu ani rum. Z toho jsem tušil, že by má kariéra mohla směřovat do komunikace. V rodině jsme prakticky založení, takže když jsem chtěl bydlet v Praze, musel jsem si na to vydělat sám. Už v prvním ročníku jsem si našel brigádu na Václavském náměstí v prodejně obuvi. Práce mě bavila, ale chtěl jsem se posunout do kanceláře a dělat něco více hlavou než rukama a nohama.

Ve druhém ročníku jsem díky paní Boháčové, která učila marketing, zjistil, že mě láká reklama – vymýšlení toho, jak předat myšlenku a popsat produkt, aby si ho lidé koupili. Domluvil jsem si přes ni stáž v reklamní agentuře McCann na natáčení online seriálu pro Maybelline s Monikou Bagárovou, kde jsem dělal runnera. Zjistil jsem ale, že produkce se podobá gastronomii – ve 3 hodiny ráno sháníte po Praze Uberem činel. Během natáčení jsem si ale všiml marketingové manažerky zadavatele v kostýmku s notebookem a kávou. Zjistil jsem, že reklamu nemusím fyzicky vyrábět, ale můžu ji vymýšlet.

Rád jsem škole pomáhal na Gaudeamech a dnech otevřených dveří, kde mělo stánek i náborové oddělení Unicornu, kterému jsem řekl o svém zájmu. Nakonec se otevřelo místo asistenta HR marketingu. Postupně jsem se vypracoval až k tomu, že jsem spoluvymýšlel obsah nového obecného videa pro Unicorn University a stál u jeho natáčení. Každá zkušenost – i ta špatná – je dobrá, protože člověku ukáže, kudy nechce jít. Díky tomu jsem se už během studia mohl soustředit na předměty, které měly největší potenciál pro mou budoucnost.
Co tě během studia nejvíc formovalo — odborně, pracovně nebo osobně — a ovlivnilo to i tvoji další kariérní cestu?

Nejvíce mě formovala přítomnost studentů IT oborů. Člověk přirozeně vnímá svět ze své bubliny – jako číšník vidí kuchaře a provozního, v obchodě s obuví prodavače a skladníka. Na škole jsem se najednou ocitl mezi ajťáky a rozšířilo mi to obzory. Uvědomil jsem si, že v reálné firmě to není jen o prodeji, ale po celou dobu tam existuje někdo, kdo tvoří web, databáze, komunikaci, mailing, marketing, budgety, účetnictví a strategii. Pochopil jsem, že komunikace firmy musí mít jasná pravidla, aby to nebyl „každý pes jiná ves“. Zjistil jsem, že každá role vyžaduje specifický skill set, některé jsou extrovertní, jiné introvertní, ale všichni musí táhnout za jeden provaz jako jeden tým. Toto vnímání širšího kontextu si v sobě nesu dodnes.

Co z Business Managementu se ti v praxi ukázalo jako opravdu užitečné, i když sis to možná během studia ještě neuvědomoval?

Velmi užitečná byla praktická cvičení a workshopy v rámci předmětů. Museli jsme pracovat v týmech, vytvářet strategie, budgety, zadání pro ajťáky a celý projekt byznysově obalit. Vyučující byli odborníci z praxe, takže nám dokázali průběžně dávat zpětnou vazbu, proč daná věc fungovat bude či nebude a co musíme doplnit. Výstupy tak byly reálně použitelné v praxi. Někteří moji spolužáci dokonce v rámci těchto workshopů začali budovat vlastní byznys, sestavili tým pro marketing, provoz i finance a vytvořili fungující podnikání.

Je něco, co tě reálná práce naučila jinak nebo tvrději než škola?

Určitě. Ve škole je člověk v teoretickém a lehce abstraktním prostředí, kde si fakta a čísla nastaví tak, aby mu vycházela a dávala smysl. V reálné firmě však narazí na věci, které teorii přesahují – například na firemní kulturu a lidský faktor. Lidé mají různé vlastnosti a vyžadují individuální přístup: k citlivějšímu člověku je třeba přistupovat po menších kouskách, zatímco u člověka typu „no bullshit“ lze jít přímo k věci. V marketingu existují brandové manuály, specifický kontext komunikace nebo měnící se cílové skupiny. Tříleté bakalářské studium je příliš krátké na to, aby člověk pronikl do úplného jádra všeho. V praxi pak člověka nejvíce překvapí, že musí řešit nejen samotný marketing a reklamu, ale také vycházet s kolegy, vést tým a efektivně spolupracovat s vedením.

Když dnes mluvíš se studenty nebo uchazeči, v čem podle tebe nejčastěji podceňují rozdíl mezi studiem a skutečnou prací?

Studenti mají tendenci si myslet, že když se něco ve škole naučili a dostali z toho jedničku, tak tomu plně rozumí. V praxi je ale těžké pochopit, že nejlepší možný proces nelze vždy aplikovat ihned, ale je potřeba udělat tisíc malých kroků, než věci začnou fungovat. Člověk musí přijít, navnímat koncept firmy a obalit své znalosti realitou. Nelze prosazovat své know-how bez ohledu na velikost firmy, odvětví, trh, cílovou skupinu, dostupné systémy, rozpočet či lokalitu. To vyžaduje obrovskou dávku trpělivosti, kterou lidé čerstvě po škole ne vždy mají.

Marketing se za poslední roky hodně změnil. Co je podle tebe dnes největší rozdíl oproti době, kdy jsi začínal?

Dříve se více dbalo na dlouhodobou kvalitu jednoho obsahu, který se dal používat déle a lidé jím nebyli tak zahlceni. Dnes je vyžadována spíše „kvalitní kvantita“. Je potřeba publikum pravidelně zásobovat informacemi ze všech směrů, protože konkurence je obrovská a lidé mají spoustu věcí, které jim berou čas. Musíte vymyslet, jak je relevantně oslovit na co největším počtu míst, vyvolat v nich potřebu a přesvědčit je, že váš produkt je v široké nabídce srovnávačů ten nejlepší. Zaujmout člověka konstantně a konzistentně je dnes zcela jiné. K tomu výrazně přispívá i AI, díky které lze generovat podstatně více obsahu.

Jakou roli dnes hraje v marketingu AI — kde ti reálně pomáhá a kde je podle tebe pořád nenahraditelný člověk?

AI je skvělý pomocník při generování textů, obrázků a videí. Může být ale i na škodu, protože lidé začínají být alergičtí na tzv. „AI slop“. Je nutné udržovat míru a kvalitu a nenechávat vše čistě na AI, ale nastavit pro ni například grafický manuál k zachování identity značky. Člověk je stále nenahraditelný jako držitel know-how, kontextu firmy a jako kontrolor správnosti výstupů. Výstupy AI zatím nejsou stoprocentně spolehlivé. Osobní zkušenost mám s AI (například ChatGPT) hlavně při brainstormingu a tvorbě konceptů, když potřebuji nahodit nápad. Pomáhá také s analýzou dat, vyhledáváním trendů a přípravou strategií. Klíčové je, aby člověk využíval AI, nikoli aby AI řídila člověka.

Co by měl dnes umět student businessu nebo marketingu, aby byl použitelný v praxi — kromě toho, že „rozumí marketingu“?

Musí se umět adaptovat. Je nezbytné dokázat své know-how ze školy zasadit do reality konkrétní firmy. Klíčové jsou také soft skills – schopnost vycházet s lidmi, komunikovat, diskutovat a pracovat v týmu. Není dobré prosazovat za každou cenu jen svůj vlastní názor, ale je potřeba naplno využívat potenciál a nápady ostatních kolegů v týmu.

Jako absolvent i jako člověk z marketingu školy vidíš komunikaci Unicorn University zevnitř. S jakými předsudky o soukromých vysokých školách se podle tebe pořád potkáváme?

Je to evergreen v podobě předsudku: „Na soukromé škole si koupíš titul.“ U nás si ale kupujete kvalitní vzdělávání a titul si musíte zasloužit poctivou prací, vytrvalostí a věnovaným časem. Rozhodně to není žádná „dávačka“. Soukromé školy nejsou lepší než veřejné a veřejné nejsou lepší než soukromé. Každá škola může být nejlepší pro toho, kdo je její cílovou skupinou a dokáže z ní vytěžit maximum.

Co podle tebe nejlépe ukazuje reálnou kvalitu školy — obsah studia, praxe studentů, absolventi, zaměstnavatelé, nebo něco jiného?

Nejlépe ji ukazují absolventi. Když absolvent školu pochválí a přesně pojmenuje, v čem mu byla přínosná – ať už jde o znalosti, získané kontakty nebo sdílenou zkušenost spolužáků z praxe. Dalším ukazatelem je schopnost školy předat praktickou část, kdy vyučující z praxe ukazují, jak akademickou teorii přizpůsobit reálnému fungování.

Je podle tebe těžší komunikovat školu, kterou jsi sám vystudoval? Má člověk větší zodpovědnost, když mluví o vlastní zkušenosti?


Ano i ne. Člověk cítí zodpovědnost a je těžké se odprostit od osobní zkušenosti. Má tendenci doporučovat školu na základě toho, co zažil sám (např. výběr školy kvůli prstenu), ale je potřeba se povznést a vnímat potřeby různých skupin. Maminky na mateřské preferují online studium, jiní studenti prezenční formu a vrcholoví sportovci potřebují individuální přizpůsobení. Marketing školy musí oslovit všechny tyto různorodé cílové skupiny.

Co bys doporučil studentům Business Managementu, kteří chtějí už během studia získat co největší náskok do praxe?


Začít pracovat už během studia (stáže, brigády, part-time joby) a průběžně porovnávat teorii s praxí. Zároveň je klíčové soustředit se na studium a zbytečně neoddalovat dokončení bakaláře. Být ochotný se adaptovat, vystupovat z komfortní zóny, zkoušet nové věci a budovat si databázi zkušeností do budoucna.


Když dnes vidíš uchazeče o studium, co podle tebe často řeší správně — a co by si měli před výběrem školy víc promyslet?


Je skvělé, že uchazeči využívají moderní nástroje – AI, srovnávače, diskuse i komunikační skupiny (Discord, Facebook) k získávání informací. Díky tomu si dokážou nastavit reálná očekávání, což zvyšuje pravděpodobnost, že školu úspěšně vystudují od prvního semestru až do konce.


Komu bys Business Management na Unicorn University doporučil a komu by podle tebe naopak nemusel sednout?


Doporučil bych ho každému, kdo se chce vydat ekonomickým a manažerským směrem a chce získat spoustu praktických zkušeností od odborníků z praxe. Velkým benefitem je povinná praxe v rozsahu 550 hodin, která studenta reálně připraví na trh práce. Škola má dveře otevřené pro každého, kdo má chuť na sobě pracovat.

Odkazy a zdroje

Fotogalerie z natáčení podcastu

document_check.svg
Na těchto webových stránkách používáme soubory cookies k zajištění jejich funkčnosti a dále k personalizaci reklam, a to výhradně s vaším souhlasem a v souladu s našimi Pravidly pro užívání cookies.

Kliknutím na tlačítko „Přijmout soubory cookies“ udělujete souhlas s využívaním vybraných souborů cookies a souhlasíte s předáním údajů o chování na našich webových stránkách pro zobrazení cílené reklamy na sociálních a reklamních sítích. Můžete si zvolit, které informace s námi chcete sdílet kliknutím na tlačítko Nastavení cookies.