Jak změnit kariéru a prosadit se v IT? Jan Bárta a Ondřej Urban o studiu, praxi a cestě až do vedení Apify
15 min. | 9. 11. 2026
Dva absolventi, dvě rozdílné cesty do IT a společný kariérní posun v technologické firmě. Jan Bárta a Ondřej Urban v novém dílu Unicorn University Podcast – Bites mluví o tom, jak jim studium a první pracovní zkušenosti pomohly nastartovat kariéru, proč je pro růst v IT klíčová vlastní iniciativa a jak se jejich role postupně posunuly od vývoje až k vedení týmů a firmy. Nechybí ani pohled na AI, praktické dovednosti a to, co dnes skutečně pomáhá uspět v technologickém prostředí.
Vítám vás u další epizody našeho podcastu Unicorn University Bites, tentokrát poprvé se dvěma hosty. Prvním z nich je Jan Bárta, Product Growth Engineering Lead a absolvent bakalářského i magisterského studia u nás na Unicorn vysoké škole. Druhým hostem je Ondřej Urban, COO a absolvent stejného bakalářského programu ICT Project Management jako Honza. Oba pracují ve společnosti Apify, což je největší marketplace s ověřenými nástroji pro AI. Vítám vás, pánové.
Jak je to dlouho, co jsme se neviděli? Vlastně tak šest, sedm až osm let.
Jan Bárta / Ondřej Urban: U mě to bude maličko méně, myslím, že jsme se někdy částečně potkali. Je to možné, dokončoval jsem ještě magisterské studium, ale už je to pár let. My jsme totiž byli spolužáci z jednoho ročníku – já jsem studoval Business Management a kluci právě ICT Project Management.
Jaká byla vaše cesta na Unicorn University a proč jste si tehdy vybrali právě naši školu, Honzo?
Jan Bárta: V té době se škola jmenovala ještě Unicorn College. Studoval jsem střední školu se zaměřením na programování a pak jsem se rozhodoval, co dál. Žil jsem tehdy na Moravě a přemýšlel jsem, zda se přestěhovat dál a jakým směrem se vydat. Uvažoval jsem, jestli si založím vlastní byznys, protože jsem měl znalosti programování, nebo zda si rozšířím know-how v daném oboru. Náhodou jsem našel stránky Unicorn College a strašně se mi líbil její název – evokoval mi Unicorn jako „Billion Dollar Company“. Řekl jsem si, že to zkusím, protože jsem se nechtěl věnovat čistě programování, ale zajímal mě i byznys. Obor ICT Project Management představoval ideální kombinaci programování a byznysu, což mě velmi zaujalo. Poslal jsem přihlášku a byl jsem přijat.
A co ty, Ondro?
Ondřej Urban: Vystudoval jsem práva a živil jsem se jako právník, ale vůbec mě to nebavilo. Nebavilo mě to vlastně už během studia, ale trvalo mi dlouho, než jsem vnitřně dospěl k rozhodnutí obětovat pět let studia a dosavadní praxi. Nevěděl jsem přesně, co dělat, ale jako mladého kluka mě vždycky bavily počítače. Nikdy jsem se sice nenaučil programovat, ale neustále jsem se v počítačích vrtal a stavěl si vlastní sestavy, když se mi rozsypaly kvůli staženému nepořádku z torrentů. Musel jsem si s tím sám poradit. Když jsem chtěl utéct od právničiny, software mi přišel jako obor, který by mohl fungovat. Myslel jsem si však, že přechod bude jednodušší, a začal jsem chodit na pohovory do firem.
Tam mě většinou protáhli prvním a druhým kolem na pozici IT project managera, ale pak mi řekli: „Ondro, je to dobré, ale máme tu lidi, kteří opravdu vědí, co dělají. Nechceš dělat sales?“Na to jsem odpovídal, že to v žádném případě nechci. Řešil jsem tedy, jak situaci vyřešit, protože jsem nemohl jít denně studovat na Matfyz nebo ČVUT a strávit dalších pět let studiem. Jsou to skvělé školy, ale ne pro můj tehdejší případ, kdy mi bylo 26 let a potřeboval jsem nahradit jednu práci druhou. Pak jsem si vzpomněl na Unicorn jako na největší softwarovou firmu a díky tomu jsem našel Unicorn College. Řekl jsem si, že je to skvělá možnost, protože mě z nulových znalostí v softwaru dostanou velmi rychle do stavu, kdy budeme něco umět a budu moci opustit práva. V tu chvíli jsem ještě netušil, že budu programovat – myslel jsem si, že to v žádném případě nezvládnu. Až při přípravě na přijímací zkoušky jsem zjistil, že je programování skvělé. Můj původní cíl byl stát se IT project managerem, ale nakonec jsem z Unicornu odcházel jako programátor.
Vy oba jste pracovali už při studiu. V čem vám studium pomohlo práci získat?
Jan Bárta: Mně vlastně ve všem. Hlavním důvodem, proč jsem šel na Unicorn College, byla možnost nechat se zaměstnat přímo v Unicornu jako software housu. Jakmile jsem nastoupil, začal jsem zjišťovat, jak to funguje. Hned v prvním ročníku na bakaláři jsme se s Ondrou dostali na letní React JS Hatchery. Byla to dvouměsíční placená stáž přes léto, kde jsme se učili přímo programovat a skládat aplikace v Unicorn frameworku a dostávali za to základní plat. Od té doby jsem měl v Unicornu částečný úvazek a pracoval po celou dobu studia.
Ondřej Urban: Vnímám to úplně stejně. Jelikož je Unicorn College škola od Unicornu, řekl jsem si, že cesta k práci tam bude nejrychlejší. Nepředstavoval jsem si, že první práce bude hned perfektní, ale z vlastní zkušenosti vím, že čím dříve se člověk dostane do praxe, tím dříve si ošahá věci, které ho raketově posunou v růstu. Je to lepší než dlouho budovat teorii a až pak začít něco dělat. Moje ambice byla začít po roce pracovat v softwarové firmě, i proto, že už mi nebylo dvacet let. Už jsem se živil sám, a když jsem přestával s právničinou – kterou jsem tedy nesekl úplně hned, ale snížil úvazek třeba na 40 % – musel jsem někde získat finance. Cílem bylo naučit se za první rok co nejvíce a škola mi v tom šla velmi naproti.
Vy oba máte v životopise Unicorn. Co jste v Unicornu dělali a od jakého ročníku? Bylo to hned po Hatchery?
Jan Bárta: Za mě to bylo hned po Hatchery, tedy na konci prvního ročníku. Přes léto jsme byli v Hatchery a pak jsme rovnou začali pracovat. Prošel jsem zajímavou cestou: nejdříve jsem pracoval přímo pod Unicornem na interních aplikacích v Reactu, například na frontendovém modulu CourseKit pro tvorbu kurzů. V rámci Unicorn University jsem pomáhal na interních projektech a díky tomu se dostal k projektu CERN, což byla spolupráce mezi Unicornem a CERNem. Tam jsem postoupil z role juniorního vývojáře přes seniorního vývojáře až k vedení týmu a řešení celého životního cyklu vývoje produktu.
A jak to bylo u tebe v Unicornu, Ondro?
Ondřej Urban: Měl jsem štěstí, že na konci prvního ročníku se pořádala soutěž v programování. Studenti z vyšších ročníků moc nepřišli, byli tam převážně prváci. Poslední úkol, který nikdo nedokázal vyřešit, se mi podařilo vygooglit – což bylo povoleno. Našel jsem open-source knihovnu, kterou jsem upravil tak, abych úkol vyřešil. Tím jsem soutěž vyhrál a získal Unicorn lyže. Když mi CTO Unicornu předával cenu, řekl mi: „Když budeš chtít práci, ozvi se.“ Zjistil jsem, že Unicorn připravuje serverový framework v Node.js. Tehdy měli Javu, Ruby i C#, ale potřebovali řešení v Node.js, což byla tehdy začínající technologie. Dostal jsem nabídku na tomto frameworku pracovat a celý ho pro Unicorn postavit společně s jedním spolužákem. Když jsme první den přišli do práce, softwarový architekt navrhl vytvoření workspace, nastavení testů a přípravu prostředí. My jsme na něj koukali a vůbec nevěděli, o čem mluví.
Po dvaceti minutách jeho výkladu jsem mu řekl: „Vždyť jsme teprve rok po škole, proč nám to takhle vysvětluješ?“On překvapeně odpověděl: „Čekal jsem dva Node.js experty!“ My na to: „Node.js trochu umíme, ale všechno ostatní jde mimo nás.“ Nakonec jsme to dali dohromady. Ten softwarový architekt byl skvělý a doslova ze mě vykřesal programátora. Rozuměl své práci, byl nápomocný a dával nám prostor vylámat si zuby, ale pak ukázal správný postup. Byl to jediný člověk, který dokázal z hlavy citovat HTTP specifikaci.
Podle toho, co říkáte, jste potřebovali teorii obalit praxí a na to jste spoléhali. Potkalo se toto očekávání s realitou? Máte konkrétní příklad, kdy jste si řekli, že tohle můžete hned vzít a použít?
Jan Bárta: Určitě většina věcí z oblasti hard skills i soft skills. Škola člověka naučí přemýšlet v rámci programování a softwarového vývoje. Algoritmitaci považuji za něco, co si přenesete do jakékoliv firmy nebo zaměstnání, ne jen v IT. Dále jsme přímo programovali v seminářích a pracovali na konkrétních projektech v rámci projektového vzdělávání. S Ondrou jsme měli společné semestrální projekty, kde bylo úkolem vyvinout aplikaci od nuly až do funkčního prototypu. To je věc, kterou vývojář využije v jakékoliv práci.
To je pravda, i v Business Managementu jsme dělali projekty od A do Z, aby byly použitelné.
Ondřej Urban: Na Unicornu je skvělé, že se jde rovnou k věcem, které člověk použije. Nezdržuje se věcmi, které jsou sice důležité, ale složité a přicházejí až později. Typické kurikulum začíná teorií a algoritmizací a až pak se staví projekty. Zde je to naopak: nejdříve začnete stavět projekty a až když chápete souvislosti, nabalíte na to algoritmizaci. Tento přístup dává smysl, pokud se chcete co nejrychleji dostat na trh práce. Mně osobně velmi pomohlo i to, že si člověk vyzkouší všechny oblasti komerčního vývoje softwaru. Když pak sedíte na schůzce s odborníky, nejste mimo a rozumíte pojmům jako UML, business analytik, Waterfall či Agile. Máte sdílenou slovní zásobu. Unicorn skvěle otevřel dveře, ale člověk musel odvést hodně práce i sám. Mimo školu jsem programował 10 až 12 hodin denně a učil se z online kurzů. Vyučující mi vždy pomohli a nasměrovali mě, když jsem se zasekl.
Super bylo, že tu byly menší skupiny, takže prostředí bylo komunitní a člověk se nebál jít za vyučujícím se zeptat.
Jan Bárta: Přesně tak, souhlasím.
Vaše první kroky znějí podobně –začínali jste v Unicornu a nyní působíte v Apify. Jak vypadala vaše kariérní cesta mezitím?
Jan Bárta: U nás obou to bylo poměrně přímočaré. Já jsem přešel z Unicornu přímo do Apify. V Unicornu jsem roky pracoval na projektu CERN, což byl klientský projekt vyčleněný ze samotné firmy. Chtěl jsem se učit nové věci a byl v kontaktu s Ondrou. Šli jsme na pivo a Ondra mi řekl o skvělých věcech v Apify. Šel jsem na jejich firemní párty a tam podepsal smlouvu. Moje první pozice v Apify byla Software Engineer a Ondra mi dělal Team Leadera. Už jsme na sebe byli zvyklí a fungovalo to. Ondra od té doby hodně vyrostl, takže jsem se od něj měl pořád co učit. Byl to pro mě skok do jiné firmy a oboru.
Můžeš popsat, co přesně dělá Product Growth Engineering Lead?
Jan Bárta: V Apify jsem prošel několika rolemi a týmy jako inženýr i engineering manager. Začínal jsem v akvizičním engineeringu, kde se snažíme přivést co nejvíce uživatelů do produktu. Postupně jsem přibíral nové funkce a bavilo mě zkoumat datovou analytiku i produktové metriky. Organicky to vyústilo v to, že Ondra chtěl vytvořit Product Growth tým. Tento tým zkoumá, jak může produkt růst organicky zevnitř – pomocí strategií jako growth loops či ovlivňováním produktových metrik. Přihlásil jsem se a od té doby tento tým vedu.
Ondra vlastně dělal Growth v Apify ještě přede mnou, než z toho vznikl samostatný Product Growth tým.
Ondřej Urban: Přesně tak.
Ondro, kde jsi navázal po odchodu z Unicornu?
Ondřej Urban: Abych vysvětlil konec v Unicornu, musím začít o něco dříve. Projekt v Node.js mě moc bavil, ale po deseti měsících přešel do fáze údržby (maintenance). Jezdil jsem dokonce školit JavaScript na pobočky Unicornu do Plzně. Když mi řekli, že projekt bude v maintenance módu a já ho mám udržovat, odmítl jsem – potřeboval jsem raketově růst a ne sedět pět let u stejné věci.
Začal jsem přemýšlet, kam dál. Absolvoval jsem bootcamp s firmou Kiwi v Barceloně, ale nakonec jsme se nedohodli. Tehdy byl populární startup Apiary. Otevřel jsem StartupJobs a tam viděl Apify – spletl jsem si to s Apiary. Zjistil jsem, že se věnují web scrapingu, což mi přišlo zajímavé i z právního hlediska.
Napsal jsem jim a šel na pohovor. Tehdy to byl malý startup o 10 lidech v jedné místnosti. Zakladatelé viděli v životopise právníka s jedním rokem programování a nechtěli mě pozvat. Naštěstí se zeptali společného známého Michala Bláhy z Hlídače státu, který se za mě zaručil. Splnil jsem zadaný úkol a nastoupil.
Začínal jsem jako vývojář, ale v malém týmu dělal každý všechno – od vývoje přes zákaznickou podporu po hovory s klienty. S růstem firmy vznikla potřeba týmových lídrů, a tak jsem se postupně stal Engineering Directorem. V roce 2022 jsme plánovali otevřít pobočku v USA, ale po covidovém boomu přišel propad trhu a pokles příjmů, takže jsme si to nemohli dovolit.
Jelikož jsem předal své inženýrské týmy, hledali jsme se zakladatelem Honzou Čurnem novou roli. Vzhledem k mému byznysovému přesahu jsem převzal roli Head of Growth s cílem zrychlit růst firmy. Působil jsem jako spojka mezi inženýry, marketingem a obchodem. Postupně pod mě přešel marketing, sales, developer relations a legal. V nadsázce mi říkali Chief Debugging Officer, protože jsem „debugoval“ procesy ve firmě. Nakonec mi Honza Čurn nabídl C-level pozici (COO), kterou jsem přijal.
Kolik vás je v Apify teď?
Ondřej Urban: Aktuálně je nás 250.
A pobočku v Americe už máte?
Ondřej Urban: Máme tam lidi a zázemí v coworkingu v rámci European Startup Embassy. Fyzickou pobočku a firmu v USA plánujeme založit příští rok.
Honzo, ty jsi byl nedávno pracovně v San Franciscu?
Jan Bárta: Ano, strávil jsem měsíc v San Franciscu v rámci naší US mission. Využíváme ji k budování vztahů, prezentaci firmy a zapojení do tamní startupové scény. Pracoval jsem v tamním zázemí, vystupoval na konferencích a reprezentoval Apify.
Na závěr mám poslední otázku. Kdybyste dnes mohli dát jednu radu studentovi naší vysoké školy, který chce nastartovat kariéru v IT již během studia, jaká by to byla?
Jan Bárta: Moje rada zní: Buďte jako Ondra Urban! Ne, teď vážně: na Unicornu začnete hned praktickými věcmi, ke kterým se postupně přibaluje potřebná teorie. V dnešní době AI je vývoj softwaru snazší a dostupnější. Bude jednodušší založit vlastní firmu či produkt nebo se brzy zapojit do technologického startupu. I dnes bych doporučil studium IT, klíčové však je, aby se škola adaptovala na trend umělé inteligence.
Snažíme se dělat, co můžeme.
Ondřej Urban: Unicorn otevře dveře a ukáže možnosti, ale vstoupit do nich musí každý sám. Bez vlastní iniciativy a práce doma to nefunguje. Důležité je postupovat chytře a soustředit se na to, co člověk potřebuje pro svůj první pracovní krok. Není potřeba učit se sedm programovacích jazyků najednou – stačí si vybrat jeden podle toho, co vás láká(např. JavaScript pro frontend, Java nebo C# pro backend ve velkých firmách). A poslední věc: člověk by u učení měl trochu „trpět“. Nejvíce se naučíte tím, že si týden lámete hlavu nad problémem a hledáte správné řešení, než kdybyste si výsledek nechali bez přemýšlení vygenerovat od AI. Schopnost a odolnost řešit složité, dosud nepopsané problémy je v praxi to nejdůležitější.
Děkuji vám za rozhovor i divákům za sledování. Doufám, že pro vás byl rozhovor přínosný.
Jan Bárta & Ondřej Urban: Děkujeme za pozvání.
Zajímá vás vývoj softwaru a jeho budoucnost?
Tak se přihlaste do našeho bakalářského programu Softwarový vývoj, díky kterému se stanete vyhledávaným odborníkem s širokým uplatněním v oblasti vývoje moderních aplikací a systémů. Naučíte se navrhovat, vyvíjet a spravovat software, pracovat s daty i cloudovými technologiemi a využívat umělou inteligenci jako nástroj při vývoji s využitím nejmodernějších technologií.