Dá se začít s IT úplně od nuly? Lenka Semerádová o online studiu, gamingu a cestě k softwaru
15 min. | 22. 10. 2026
Lenka Semerádová se ke studiu softwarového vývoje dostala z úplně jiného prostředí. Má zkušenosti ze sociální práce, gamingu i managementu a dnes studuje plně online na Unicorn University. V novém dílu Podcast Bites mluví o tom, jaké je začít s IT bez technického backgroundu, jak zvládla matematiku, jak využívá AI při studiu a proč už během prvního ročníku vytvořila vlastní aplikaci.
Pokud se nepletu, tvůj background není úplně z IT. Můžeš přiblížit svou dosavadní kariérní cestu a proč ses rozhodla studovat na Unicorn University?
Ve zkratce – vystudovala jsem obor sociální pracovník, ale nikdy jsem v něm nepracovala. Během studia jsem se hodně věnovala psychologii a pedagogice. Pak se naskytla příležitost pracovat v JRC. Gaming mě bavil už od základní školy, protože sama hraju, takže jsem nabídku přijala.
Postupně jsem se tam vypracovala od brigádníka přes vedoucí prodejny až po manažerskou pozici a strávila jsem tam krásných deset let. Navíc mám partnera, který pracuje v IT, takže k technologiím mám opravdu blízko.
Když se pak objevila možnost studovat na Unicorn University online, dávalo mi to velký smysl. Z vlastní zkušenosti jsem věděla, že u klasického studia je člověk hodně závislý na rozvrhu, přednášejících a na tom, že se musí někam dopravovat. Když řeší práci nebo osobní život, může být složité všechno skloubit.
Online studium mi umožňuje pustit si přednášku kdykoliv. Když se třeba v deset večer rozhodnu, že si chci něco nastudovat nebo přečíst, můžu. Dnes navíc existují různé možnosti, jak si studium přizpůsobit. AI umí pracovat s podklady, vytvořit z nich audio a já si ho pak můžu pustit třeba při domácích pracích.
Líbí se mi i možnost samostudia. Část předmětu si můžu projít vlastním tempem ve chvíli, kdy na to mám čas. Studium se tak opravdu přizpůsobuje studentovi.
Máš za sebou první ročník a teď jdeš do druhého. V čem tě online studium překvapilo a na co se v dalším ročníku nejvíc těšíš?
Možná začnu tou poslední částí. Na druhý ročník se moc těším, protože jsme v prvním ročníku měli cloudové aplikace, ale frontend jsme zatím tolik neřešili. U výsledných úkolů si tedy člověk trochu za pochodu vymýšlel, jak by to mělo z pohledu uživatele vypadat. Proto se hodně těším na předmět zaměřený na frontendové UX.
V prvním ročníku samozřejmě byly i úvodní předměty, které člověk musí zvládnout. Mně osobně, protože mám blízko k byznysu, hodně seděl Základ podniku. Byli jsme tam skvělá skupina asi osmi lidí. Ze začátku jsem měla obavu, jestli nebude složité se v takovém počtu domlouvat, ale spolužáci byli opravdu skvělí.
Založili jsme si Discord, vytvořili jednotlivé místnosti podle částí projektu a rozdělili si práci. Skvělá byla i zpětná vazba od vyučující. Odevzdali jsme opravdu velké množství dat a nakonec jsme získali sto bodů ze sta.
Hezky!
To mě opravdu potěšilo. Vedle toho jsem absolvovala cloudové aplikace, základy práce s GitHubem a samozřejmě matematiku.
Z matematiky jsem měla velký respekt. Mám spoustu kamarádů, kteří vystudovali třeba VUT, a vím, že právě matematika bývá něco, s čím studenti často bojují. O to příjemněji mě překvapilo, že jsem si ji mohla projít formou samostudia.
Navíc jsme měli skvělého profesora matematiky, který byl opravdu zapálený a pozitivně naladěný. Nebyl to typ výuky, kdy se člověk bojí zeptat. Naopak říkal: „Ptejte se.“ Dokonce jsme se mohli domluvit i na opakování před zkouškou.
Myslím si také, že dnes není lepší doba pro studium než právě teď, protože AI se může částečně stát učitelem na míru. Můžu jí dát podklady, které máme od školy, nechat si vysvětlit postup a ptát se dál. A když tomu pořád nerozumím, můžu se samozřejmě obrátit na profesora.
Velmi mě překvapilo, že i když přicházím z ne-IT a ne-matematického oboru, byla jsem schopná matematiku zvládnout.
Zmínila jsi, že jsi hráčka. Jak se podle tebe gaming promítá do studia, práce a přemýšlení o softwaru a UX?
Her je obrovské množství. Když se podíváme úplně do začátků, hrálo se na DOSu, používala se jen klávesnice a myš prakticky neexistovala. Dnes si člověk na Steamu vybere z neskutečné škály her – od FPS stříleček přes strategické, managementové a logické hry až po detektivky.
Každá hra má úplně jiné UX. Dnes se navíc při návrhu her počítá i s předchozí zkušeností hráče. To je něco, co mě z programátorského pohledu hodně zajímá.
Člověk se v každé hře musí zorientovat, pochopit pravidla, naučit se postup a hledat optimální cestu. Musí se neustále přeorientovávat a učit něco nového. Myslím si, že právě tahle schopnost mít otevřenou hlavu a být připravený znovu se učit může být velká výhoda.
Je vývoj her oblast, do které by ses chtěla po studiu profesně posunout, nebo si svou budoucí kariéru představuješ jinak?
Když jsem se o tom bavila s kamarádem, který pracuje jako seniorní programátor pro nadnárodní firmu, došla jsem k tomu, že dnes vlastně není jednoduché přesně říct, jak bude trh vypadat. AI se vyvíjí skokově. To, co uměla na začátku roku 2026 a co zvládá dnes, je obrovský rozdíl a ten vývoj bude pokračovat.
Myslím si, že nebude tak důležité znát každý detail kódu, ale bude zásadní rozumět principům. Už dnes některé základní školy používají výukové programy, ve kterých se děti učí skládat programy blokově. Neučí se přímo Python nebo JavaScript, ale principy programátorského myšlení.
Když se vrátím k otázce, nemyslím si, že ze mě po škole bude čistokrevný programátor. Spíš se vidím jako go-to člověk nebo byznysový analytik. Vzhledem k mému byznysovému backgroundu si myslím, že právě role byznysového analytika by mi mohla sedět nejvíc.
Studium už ti nějak pomáhá v současné práci? Podařilo se ti už využít něco z toho, co ses ve škole naučila?
Tahle otázka se trefila přesně. Včera jsem se vrátila z ConCrunch, což je cosplay festival v Praze. Mám blízko k anime a cosplay komunitě.
Na základě znalostí z prvního ročníku, hlavně z oblasti cloudových aplikací, jsem vytvořila aplikaci, která zobrazuje program, mapu a informace o prostoru akce. Jsou tam i soutěžící, jejich profily, odkazy na Instagram nebo informace o tom, kde najít občerstvení a toalety.
Po akci jsem chodila s NFC náramkem a ukazovala aplikaci lidem, kteří se v prostoru ztráceli. Otestovala jsem ji na několika uživatelích jako proof of concept pro svou prezentaci. Reakce byly pozitivní, takže bychom ji v příštím ročníku mohli nasadit naplno. V Gabriel Loci je prostor poměrně členitý, takže se tam návštěvníci ze začátku snadno ztratí.
Když aplikaci viděl můj partner nebo můj nový zaměstnavatel, začali se mě hned ptát na další věci. Partner říkal: „Lenko, to je fajn, potřeboval bych tiketovací systém, mohla bys mi ho nakódovat?“ A budoucí zaměstnavatel se ptal, jak bych pojala automatizaci komunikace s klienty.
Takže se mi postupně hromadí další požadavky a myslím si, že právě tohle je cesta, kterou bych chtěla jít.
Takže už po prvním ročníku jsi vytvořila aplikaci, kterou bylo možné reálně použít na akci. Pro koho je podle tebe plně online studium vhodné a komu bys ho doporučila?
Můžu uvést konkrétní příklady spolužáků. Potkala jsem profesionálního motocrossového jezdce, který potřebuje flexibilitu kvůli závodům. Mám také spolužáka ze Španělska, který pracuje v gastronomii a má nepravidelné směny.
Myslím si, že online studium může být skvělé i pro maminky na mateřské, protože dítě potřebuje péči v určitou dobu a pravidelné docházení může být komplikované.
Tady si člověk může samostudium rozvrhnout podle sebe a projít si to podstatné, co potřebuje ke zkoušce, aniž by se musel prokousávat obrovským množstvím literatury.
Leni, moc ti děkuju za dnešní povídání a přeju hodně úspěchů jak ve studiu, tak v další kariérní cestě.
Taky děkuju. Měj se hezky, Marku.
Zajímá vás vývoj softwaru a jeho budoucnost?
Tak se přihlaste do našeho bakalářského programu Softwarový vývoj, díky kterému se stanete vyhledávaným odborníkem s širokým uplatněním v oblasti vývoje moderních aplikací a systémů. Naučíte se navrhovat, vyvíjet a spravovat software, pracovat s daty i cloudovými technologiemi a využívat umělou inteligenci jako nástroj při vývoji s využitím nejmodernějších technologií.
