Robine, jaká je vaše pracovní náplň na Unicorn University?
Z pozice prorektora mám na starosti agendu quality assurance, rovněž pracuji na dokumentech pro instituce veřejné správy, nejčastěji tedy na hodnotících či výročních zprávách a dalších podobných dokumentech. Jako člen katedry pak vyučuji kurzy mikroekonomie a makroekonomie v anglických programech a samozřejmě nedílnou součástí je i vědecká činnost.
Čemu se nyní věnujete ve své vědecké činnosti?
Zrovna jsem dokončil knihu, ve které jsem se zabýval modelováním tržní dynamiky. Momentálně připravuji článek, který se alokační dynamikou zabývá v ještě obecnějším pojetí. To je pak možné aplikovat napříč různými vědami, třeba k pravděpodobnostnímu popisu toho, jak si živé organismy konkurují o živiny v půdě, jak se viry rozmnožují v hostitelských buňkách nebo jak technologické firmy získávají větší podíl na trhu. Taková transdisciplinarita je možná proto, že se vlastně jedná o abstraktní matematické modelování. Nicméně v dalších měsících se budu vracet k tradičním společensko-vědním otázkám. Příští rok na související téma odevzdávám další knihu, takže tematicky jsem poměrně široce rozkročen a mám dost napilno.
Čeho chcete na Unicorn University dosáhnout?
V dílčích ohledech je toho samozřejmě víc. Ale obecně se chci zasadit o to, aby vysoká škola směřovala k jisté excelenci. Nikoli nutně ve smyslu naplňování nám předdefinovaných indikátorů a slepého závodění o lepší umístění v žebříčcích, což je samo o sobě snaha nedůstojná akademické půdě. Zkrátka musíme našim studentům zprostředkovávat to nejlepší možné vědění. Ze strategického pohledu to je problém s poměrně přímočarým řešením – potřebujete k tomu především nadšené akademiky, v našem případě i respektované profesionály z oboru, jejichž výsledky snesou mezinárodní srovnání, a poté už stačí jen uzpůsobovat strukturu a procesy dané instituce tak, aby takoví lidé mohli podávat ty nejlepší výkony.
Když to zestručním, tak staletími prověřenou historií a věhlasnými absolventy už reputaci nezískáme, a o to více je třeba se zaměřit na kvalitu výstupu, tedy právě na pedagogickou a vědecko-výzkumnou činnost, které jsou nutným předpokladem pro generování špičkových absolventů. Nic jiného z vás dobrou univerzitu neudělá. Příklady takových malých úspě��ných univerzit už v Evropě jsou a naší ambicí musí být stát se jednou z nich.
Je něco co byste rád vzkázal studentům/uchazečům?
Apeloval bych na to, aby se zejména v prvních semestrech nedali odradit náročností studia, což je problém většiny technických univerzit. Ještě donedávna jsme obývali svět jednoduchých mechanických úkonů s primitivními nástroji – když se vám pokazil klínový řemen v autě, tak vám k opravě stačily silonky vaší drahé spolujezdkyně. Ke stavbě domu vám v uvozovkách stačila lopata. Za několik let už ale možná k opravě auta budete muset být elektroinženýr a stavebního dělníka nahradí programátor 3D tiskárny. Chci tím říct, že nároky na výkon velké části profesí se zvyšují, takže jednoduché studium ani nabízet nechceme. Nakonec by totiž stejně bylo na úkor budoucího uplatnění našich absolventů. Nemluvě o tom, že část z nich nalézá pracovní uplatnění přímo ve strukturách Unicornu, který je leaderem v dodávkách systémů například do bankovního sektoru nebo energetiky. Byli bychom tak sami proti sobě, pokud bychom do těchto sektorů, kde každá chyba vyjde hodně draho, vychovávali nedovzdělané kolegy. Na druhou stranu se snažíme studium co nejvíce usnadnit například prostřednictvím našich vlastních studijních materiálů, které jsou k dispozici i širší veřejnosti.
Další věc, kterou bych zmínil, jsou unikátní studijní příležitosti. Vždyť kolik vysokých škol u nás vám umožní psát kvalifikační práce na probíhající výzkumné projekty v CERN s možností prezentovat výsledky své práce na světových fórech? Proto není překvapením, že naši absolventi snadno nacházejí uplatnění přímo ve studovaném oboru a mnohým se školné vrátí ještě ve zkušební době. Rozhodně tím ale nechci snižovat poslání univerzit, znalosti se přece nenabývají za účelem jejich bezprostřední směny, to by byla hanebnost. Primárně totiž věřím, že naši studenti, a to zejména ti v navazujících magisterských programech, mají příležitost si vybudovat dostatečné kompetence k tomu, aby pracovní trh aktivně formovali, a ne se jen přizpůsobovali jeho momentálním potřebám. Ostatně, je to jejich společenská odpovědnost – měnit k lepšímu instituce, které určují podmínky našich životů. Dobrá univerzita produkuje takové game-changery, ne součástky do zastaralých soukolí.
